Myslivecká společnost Háje Račice | Naše přírodní bohatství

V naší honitbě žijí:

Srnec obecný (Capreolus capreolus)

Jedná se o naší původní a nejrozšířenější spárkatou teritoriální zvěř. Samec se nazývá srnec, samice srna, mládě srnče. Zbarvení srsti srnčí zvěře v letním období je rezavě červenohnědé. Právě narozená srnčata jsou až žlutohnědá, bohatě zdobená bílými až žlutobílými okrouhlými skvrnami. V zimním období je zbarvení srnčí zvěře šedohnědé se světlešedým až tmavěšedým tónem.

Hmotnost srnce se pohybuje14 ž 25 kg, srny 12 až 20kg. Zvyšování tělesné hmotnosti je nejrychlejší do 3 let věku, potom se zpomaluje a maxima dosahuje srnčí zvěř v pátém až šestém roce.

Srnčí zvěř má velmi dobrý čich a sluch a pohybující se předměty rozlišuje velmi dobře. Reaguje na člověka ale i na méně známou zvěř, která v honitbě nežila nebo se vyskytuje nepravidelně.

Velmi dobře skáče a plave, pohybuje se velmi opatrně za stál ého sledování okolí. V létě se tato zvěř živí lučními porosty, kde vyhledává bobovité rostliny, dále vyhledává pole s jetelem, hrachem a luskovino-obilnými směskami. Na podzim sbírá plody a semena rostlin. V zimě potom okusuje pupeny a ohryzává zelenou kůru zvláště měkkých dřevin a keřů. Na jaře vyhledává nejrůznější rašící byliny a rašící pupeny dřevin.

Přes zimu žije srnčí zvěř v tlupách, které se skládají z rodinných skupin.

Ty se na jaře rozpadají odchodem srnců, kteří si hledají svá teritoria. Srnci, kteří neobhájí svá teritoria nebo srnci s nižším hodnostním postavením odcházejí do přilehlých, ale někdy i vzdálených okrsků.Parůžky nosí pouze srnci, kteří je v listopadu shazují.

Srnčí zvěř je velmi vnímavá na stres, který se negativně odráží na jejím zdravotním stavu.

Muflon (Ovis Musimon)

Muflon není pro naší honitbu normovanou zvěří, přesto se s ním můžete setkat v kterékoli roční době. Samec (beran), samice muflonka a mládě muflonče. Hmotnost dospělého muflona dosahuje obvykle 30 – 45kg, muflonky 20 – 28kg.

Letní zbarvení je skořicově až rezavě žluté, na hřbetě potom s tmavým až černohnědým pruhem.

Zimní zbarvení je kaštanové až tmavohnědé. U muflona je nápadná na bocích bílá oválná skvrna, které se mysliveckou mluvou říká sedlo neboli čabraka. Mají jí dospělí mufloni od zhruba 3 let věku. U mladých kusů nebývá jasně ohraničená. Muflonky mohou mít také tuto bílou skvrnu, ta však není ale tolik výrazná. Hlavním rozpoznávacím znakem samců jsou rohy, kterým se říká toulce. Protože jsou produktem kůže, neustále dorůstají a nedochází k jejich shazování. Muflonům tyto toulce slouží jako obrana a zároveň je využívají při soubojích mezi sebou. Toulce se vyskytují vyjímečně i u muflonek, říkáme jim růžky a jsou obvykle 6-12 cm dlouhé.

Muflon je zvěří společenskou, tzn. po celý rok se zdržuje ve skupinách – tlupách. Tlupu vede stará, zkušená muflonka. Při pastvení pomáhá vodivé muflonce hlídat celou tlupu starší beran. V případě nebezpečí se vodivá muflonka ozve ostrým hvizdem a celá tlupa se dává ihned na útěk. Nejsou výjimkou ani tlupy samotných muflonů. Říje, nebo-li doba rozmnožování připadá na měsíce listopad až polovina prosince. Muflončata se rodí v březnu až dubnu. Živí se různými druhy trav, výhonky keřů, borůvčím. Spásá ozimy i zrající obilí, pícniny, jetele, vojtěšku, i řepku. V naší honitbě je setkání s ním, příjemným zpestřením a zajímavým zážitkem.

MYSLIVECKÁ SPOLEČNOST HÁJE

Uhoľné sklady lacné uhlie

Macháčková M - DRŽÁKY s r

Renovace veteránů a dílů