DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 11.06.2019 22:07:10

MYSLIVECKÁ SPOLEČNOST  HÁJE

péče o zvěř
Kačenárny
březen 2010
 
Pro podoru hnízdění a vyvedení mláďat vodní pernaté zvěře jsme se pro letošní rok rozhodli vybudovat a rozmístit cca 10 kačenáren. V naší oblasti nastává každoročně problém s velkovu vodou kdy zejména v době jarního tání stoupne voda na Labi cca o 1m. To bohužel sačí na to, aby snůšky a hnízda na břehu Labe tato voda zničila.

Výroba kačenáren se skládala z dřevené palety, nadlehčené polyestyrenem a na ní umístěná bouda. Samozřejmostí byla fixace na místě. Na Labe jsme tyto kačenárny neumístovali z výše uvedeného důvodu. Byly umístěny na jezerech a také na tůních při Labi, které přece jen při zvýšené vodě nečelí takovému proudu jako na samotné řece.

Věříme, že vodnímu ptactvu naše činnost přispěje ke zdárnému zahnízdění a vylíhnutí mláďat.

    
 
 
Příprava na zimu 2009/2010 
srpen 2009

    V rámci přípravy na příchod zimy, která je v Polabí mírná jak k nám lidem, tak hlavně ke zvěři, jsme v měsíci srpnu začali připravovat krmení pro zimní přikrmování. Pro přikrmování volíme jak krmiva dužnatá (řepa), objemová (seno, letnina) tak i jadrná (pšenice, ječmen, oves). Poslední fůra z pole = první fůra do zásypu : tuto rovnici se snažíme dodržovat, neboť není od věci, že se sklizní kulturních plodin se prudce omezí potravní nabídka a zvěř hledá jak kryt, tak potravu. Z praxe se nám potvrzuje, že pokud je včas zasypáno v zásypech, zvěř se v jejich okolí zdržuje a zpravidla u nich přečkává zimu. Má to však i jinou výhodu -  zvěř si na přikrmování v zásypech zvykne a při pozdějším případném předložení medikamentů, například u zajíců, které jsme v minulých letech absolvovali, je jejich aplikace zvěři daleko snadnější.

    Pro zimu 2009/2010 máme připraveno 30q pšenice, 10q ječmene, 35q ovsa a 17q plev s propadem (zadinou). Těmito plevami zpravidla začínáme, neboť je to nejen vhodný základ do vyčištěných zásypů ale také je to pro hrabavou zvěř práce hledat a zdržet se v okolí zásypu.

 

   

   

      Z objemových krmiv předkládáme zvěři převážně vojtěškové seno, se kterým manipulujeme opatrně, aby odrol chutných lístků byl co nejmenší. Také máme připraveny sušené kopřivy, kterými chceme zvěři zpestřit potravní nabídku.

    

    Na závěr je třeba podotknout, že seno, oves a letninu máme z vlastních zdrojů a poděkování za jejich pěstování a sklizeň patří našim členům. Ostatní krmivo kupujme. Věříme, že na příchod zimního období jsme připraveni.

 

Rok 2008

V roce 2008 se Myslivecká společnost Háje Račice rozhodla pokračovat v péči a navrácení drobné zvěře do volné přírody. Tato zdánlivě jednoduchá věta však pro nás znamenala rozdělení činnosti do zhruba tří okruhů .
    Prvním okruhem byla péče o stávající bažantí a zaječí zvěř. Rozšířili jsme počet biopásů, které zpestřují a zkvalitňují potravní nabídku a zároveň poskytují zvěři neméně důležitý kryt. Dále se podařilo založit zvěřní políčko, které bylo oseto kukuřicí. Po částečném posekání nebyla provedena orba  a políčko je stále navštěvováno drobnou zvěří. Zůstává našim cílem jednání s vlastníky a uživateli zemědělských pozemků o rozšiřování těchto ploch v dalších lokalitách honitby. Zároveň byla vybudována umělá jezírka, která slouží mnohdy zvěři jako jediný vodní zdroj v suchých a teplých měsících.
Na Dobříňsku bylo vysazeno cca 50 stromků ve složení jeřáb, jabloň, višeň, hrušeň, které poslouží v budoucnosti jako kryt a zároveň zlepší zvěři potravní nabídku a zároveň bylo dosázeno cca 250 jehličnanů.
    Druhým okruhem činnosti bylo snížení tlaku predátorů. K tomuto účelu byly vybudovány umělé nory a sklopce.  Lov lišek je nejen prospěšný pro chov drobné zvěře, ale zejména snižuje riziko šíření a přenosu vztekliny.
    Třetí okruh činnosti představoval nákup a vypuštění drobné zvěře. V roce 2008 jsme na Dobříňsku vypustili 50 divokých králíků a 10 zajíců, v Záluží 55 bažantů a na Račicku 2 zajíce a 50 divokých králíků.
Od vypouštění divokých králíků jsme si toho moc neslibovali, neboť ostatní sdružení neměla dobré zkušenosti s uchycením králíka z důvodu nízké adaptability králíků na nové prostředí a velký tlak predátorů k místu vypouštění, přesto jsme se rozhodli vypouštět a již dnes můžeme konstatovat, že králík divoký se v daných lokalitách vyskytuje.
 Závěrem chceme poděkovat všem, kteří nám v roce 2008 pomohli realizovat naše plány a do budoucna se těšíme na další spolupráci.